VVP Dědice

[brigadyr]

Myslím, že by bylo vhodné v rámci možností vytvořit chronologické přehledy událostí v jednotlivých zájmových VVP...

....tedy začínám projekt "VVP v datech".....který je sestaven z údajů nalezených v různé odborné literatuře, kronikách, na internetu atd...

je to pokus vytvořit chronologický přehled základních událostí, které bezprostřeně souvisejí s našimi VVP a uřinit si tak lepší představu o jejich dějiném vývoji...

...níže uvedený přehled pochopitelně není a ani nechce být úplný....a proto prosím každého, kdo má k dispozici jakýkoliv oveřený historický údaj, nechť si ho nenechává pro sebe

...domnívám se, že v relativně krátkém čase bychom tak mohli sestavit podobné přehledy i o Milovicích, Benešově....a pochopitelně Vyškově...

...není cílem zde k jednotlivým datům uvádět přílišně podrobnosti,spíše je jen stručně a výstižně charakterizovat, aby byly oveřitelné....zároveň podotýkám, že obdobím po roce 1952 jsem se z pochopizelných důvodů zabýval velice ale opravdu velice okrajově

.............

VVP Brdy a přilehlé okolí v datech

(PIXLOLOGŮM DOPORUČUJI K POZORNOSTI ZEJMÉNA ROK 1941 A 1943)


1920

poslanecký návrh na zřízení národního parku v Brdech

1924

polovina září 1924
první terénní průzkum vhodného území pro zřízení střelnice komisí ze zástupců MNO a Zemského vojenského velitelství v prostoru Dobřív-Velcí-Jince a Strašice-Sv.Dobrotivá-Obecnice

25.11.1924
návštěva odpůrců proti zřízení střelnice ze zástupců Rokycanska, Zbirožská, Hořovicka a Příbramska u ministra národní obrany Františka Udržala

29.11.1924
Návštěva parlamentní a vojenské komise lokality „U tří trubek“

10.12.1924
protestní shromáždění v Praze (na pozvání pražského primátora dr.Baxy) proti zřízení vojenské střelnice

14.12.1924
protestní schůze zástupců Rokycanska a brdských obcí ve Zdicích s účastí zástupců armády


1925

leden 1925
Ministerstvo školství a osvěty svolává do Prahy vědeckou komisi odborníků
Akademie věd a umění vydává zvláštní memorandum na záchranu Brd

24.1.1926
návštěva prezidenta T.G.Masaryka, ministra národní obrany aj. v Brdech


1926

23.1.-24.1.1926
v tisku vyšlo oznámení o definitivním rozhodnutí zřízení dělostřelecké střelnice

19.2.1926
schválení projektu dělostřelecké střelnice ministerskou radou (tzv.intimát ministerského rady č.1137/622/S z 22.2.1926)

27.2.1926
další návštěva T.G.M, vlády a Hlavního štábu v Brdech


1927

květen 1927
příjezd triangulačního oddělení Vojenského zeměpisného ústavu v Praze do Rokycan

červen 1927
od velkostatku Hluboše převzato 391 ha půdy

14.7.1927
zahájení vyměřování území střelnice a cílových ploch „Jordán“, „Brda“ a „Tok“

listopad 1927
od dobříšského velkostatku převzato 3 722 ha půdy
od rožmitálského velkostatku převzato 3 252 ha půdy

prosinec 4 577
od hořovického velkostatku převzato 4 577 ha půdy


1928

leden 1928
od zbirožského velkostatku převzato 8 519 ha půdy (aktuální celková rozloha střelnice cca 20 452 ha půdy)

1.4.1928
oficiální založení „Dělostřelecké střelnice v Brdech“ ve smyslu zákona č.125 Sb.zákonů a nařízení z 14.7.1927
zřízeno velitelství dělostřelecké střelnice a ředitelství vojenských lesních podniků v Jincích

24.11.1928
ředitelství vojenských lesních podniků přemístěno do Hořovic


1929

konec dubna 1929
začátek výstavby jineckých kasáren


1930

dokončení výstavby jineckých kasáren
postavena obytná budova pro vojenské gážisty u nádraží v Jincích
vykácení první cílové plochy „Jordán“ (jižně od Sv.Dobrotivé, cca450 ha) a její uvedení do provozu, příprava cílových ploch „Tok“ a „Brda“

19.5.1930
v 7:30 ráno zahájen provoz brdské střelnice plzeňskou 2.polní dělostřeleckou brigádou pod velením brig.gen,H.Rakušana, přítomen prezident T.G.Masaryk

20.5.1930
návštěva střelnice zástupci branného výboru, státních úřadů a obcí

3.6.1930
oficiální otevření střelnice za účasti 25 poslanců, ministra obrany Viškovského, generality


1931-1932-1933-1934 - zatím nenalezeny žádné relevantní údaje


1935

březen 1935
terénní průzkum umístění zkušebních betonových desek na cílové ploše „Brda“

22.5.1935
uděleno povolení k používání polní pěchotní střelnice u Strašic, katastr obce Dobřív

22.7.-27.7.1935
betonáž zkušebních kruhových desek pražskou firmou Dr.Karel Skorkovský pro postřelovací zkoušky betonu připravovaného podle francouzského postupu (celkem 7 desek o průměru 350 cm a tloušťkách 150, 200, 250, 350 cm)

12.11-15.11.1935
postřelovací zkoušky zkušebních betonových desek na cílové ploše „Brda“


1936

19.5.-27.5.1936
vybetonován zkušební pěchotní srub „CE“ Jordán ve II.stupni odolnosti na cílové ploše „Jordán“ (blízko Zaječova) firmou „Litická akciová společnost“ Praha, nákladem 884 000 Kč.


15.10.-21.10.1936
zkušební střelba ze zbraně „L“ pěchotního srubu provedená VTLÚ

květen 1936
jednání o zřízení další pěchotní střelnice u Strašic

11.11.1936
návštěva prezidenta E.Beneše na zkušební pěchotním srubu „CE“ Jordán“


1937

1.2.1937
zahájen prví výcvikový Kurz zvláštního určení na pěchotním srubu „CE“ Jordán

4.4.1937
zkoušky poloautomaticky zbraně „L1“ na pěchotním srubu „CE“ Jordán“

24.5.1937
ukázkové střelby ze zbraně „L1“ a „M“ pěchotního srubu „CE“ Jordán za účasti ředitele ŘOP div.gen.K.Husárka, představitelů MNO, vlády a prezidenta dr.E.Beneše

23.6.-25.6.1937
ostré postřelování pěchotního srubu pěchotními, tankovými a dělostřeleckými zbraněmi do ráží 2; 3,7, 8, 10, 15, 21 a 30,5 cm

9.8.1937
střelba z 15 cm hrubé houfnice vz.25 (102.dělostřelecký pluk) na zkušební lehké objekty LO vz.36

17.9-18.9.1937
Střelby ze zbraně „L1“ na Bahnech u Strašic

20.9.-21.9.1937
další cvičné střelby ze zbraně „L1“ z pěchotního srubu směrem na cílovou plochu Brda

9.12.-10.12.1937
Betonáž zkušebních objektů LO vz.37 (A-180 zesílený, B2-90) na cílové ploše „Jordán“ firmou Vilibald Hieke, Slaný


1938

23.2.1938
ukázková střelba ze zbraně „L1“ pěchotního srubu za účasti div.gen.K.Husárka

květen 1938
postřelování zkušebních objektů LO vz.37 kulometem

10.6.1938
ukázková střelba ze zbraně „L1“ pěchotního srubu za účasti gen.Štěpánka a gen.Čermáka

4.7.1938
ukázkové střelby lafetovaných zbraní ve zkušebních objektech LO vz.37

23.8.-30.8.1938
ukázkové střelby pěchotního srubu „CE“ Jordán před komisí ŘOP (gen.Husárek, gen.Štěpánek)


1939

začíná výstavba dřevařských pil v Milošově vzhledem k uvažovanému odlesnění mezi Skořicemi a Padrtí k zamýšlenému rozšíření střelnice


1940

úvahy o územním rozšíření prostoru-zřízení cvičiště SS (?) v prostoru Příkosice-Štítov-Trokavec-Skořice-Kolvín-Padrť-Myť-Přední a Zadní Záběhlá


1941

1.1.1941
vystěhování dolní části obce Padrť (19 domů, 60 obyvatel)

1.4.1941
vystěhování horní části obce Padrť (49 domů, 84 rodin-tj.213 obyvatel)

1.11.1941
vystěhování osady Myť, obcí Štítov, Příkosice, Vísky, Trokavec, Kolvín, Skořice, skupiny chalup na Drážkách (obec Kakejcov)

ke stejnému datu mělo oficiálně vzniknout cvičiště SS „Truppenubungsplatz Kammwald“ (?)

14.11.-15.1941
sněhová vichřice způsobila mohutné polomy v brdských lesích – popadalo cca 1,5 milionů kubíků dřeva

první zmínka o výstavbě německých objektů u Skořic


1942

přípravné práce na stavbě svážných úzkokolejných drah (rozchod 760 mm), po kterých se má svážet kalamitní dřevo

zřízen kárný pracovní tábor v Mirošově pro české dělníky, kteří se vyhýbali totálnímu nasazení

1.3.1942
v prostoru dnešní střelnice Kolvín-sever zřízen kárný pracovní tábor

29.4.1942
v prostoru vrchu Praha seskok dvou československých paradesantních skupin „Intrasive“ a „Tin“

podzim 1942
částečně zprovozněny 3 dřevařské pily v Mirošově


1943

plné zprovoznění dřevařských pil v Mirošově
duben 1943
mezi Mirošovem a osadou Myť zřízen kárný pracovní tábor pro osoby, které porušily pracovní smlouvu

květen 1943(nejpozdější nalezený údaj)
je zaznamenána další intenzivní stavební činnost německých objektů u Skořic, Příkosic a Mytě


1944

duben 1944
pracovní tábor Karlov u Plzně zřídil ve Štítově svou pobočku (v hostinci „U Holpuchů“)

3.5.1944
požár pily v Mirošově (?)


1945

25.3.1945
paradesantní výsadek Vasila P.Majského (Sčors) poblíž Zadní Záběhé

duben 1945
kárný pracovní tábor v Mirošově přeměněn na koncentrační tábor pro politické vězně z Kounicových kolejí v Brně (první transport z Brna 12.4., druhý transport 22.4.)

5.5.1945
německá posádka na vrchu Praha zastřelila vyjednavače Václava Kreidla z Kolvína, který se skupinou mužů ze Záběhlé přišli vyzvat němce ke kapitulaci

6.5.1945
útěk německých vojáků z Milošova (příjezd US Army do Plzně)

pracovní tábor z Kolvína rozebrán Rudou armádou a odvezen na Sibiř

návrat obyvatel do vysídlených obcí


1947

9.9.1947
ostré ostřelování pěchotního srubu „CE“ Jordán děly ráže 105 a 150 mm

10.9.1947
ostřelování pěchotního srubu „CE“ Jordán prototypem 210 mm kanónu Škoda „V3“

rozšíření prostoru o 1 570 ha v okrese Hořovice


1948

15.3.-30.4.1948
opravy pěchotního srubu „CE“ Jordán Stavební četou ŘOP

zvětšení území o 576 ha u Teslína, dále o 1 510 ha od bývalého velkostatku Rožmitál a 169 ha od bývalého velkostatku Hluboš


1950

1.6.1950 (uváděno též 1.7.1950)
zřízen Vojenský újezd Brdy, újezdní úřad v Jincích, ve smyslu zákona č.169/1949 Sb o vojenských újezdech s účinností od 16.6.1949


1951

26.12.1951
předsedům obecních národních výborů obcí Kolvín, Padrť, Záběhlá oznámeno o vysídlení a zániku těchto obcí

27.12.1951
schůze občanů Kolvína, Padrtě a Záběhlé s generálem Kokešem, pověřencem pro vysídlení těchto obcí


1952

rozhodnuto o rozšíření prostoru o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední Záběhlá, Dolní Záběhlá, Padrť, Kolvín


5.11.1952
vytýčeny hranice nového území, aktuální rozloha prostoru 26 101 ha


1977

uvedení do provozu plně elektrifikované protitankové střelnice na Padrti a Kolvínu-jih


1978

uvedení do provozu plně elektrifikované pěchotní střelnice Velcí


1984

uveden do provozu muniční sklad Velcí


1992

zaregistrována společenská organizace Svaz vyhnanců z Brd, s cílem obnovení vysídlených obcí Kolvín, Padrť a Záběhlá


2000

zprovozněn meteorologický radar EEC na nové 47 m vysoké věži na vrchu Praha