Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
ZCh kecal
 
Založen: 2.12.2006 Příspěvky: 395 Bydliště: Prostějov
|
Zaslal: ne leden 26, 2014 21:09 Předmět: Ztracené domovy - vystěhování vs germanizace |
|
|
Začetl jsem se dnes trochu do publikace "Ztracené domovy".
Chtěl jsem zde najít jednoznačné důkazy, že:
- příčinou vystěhováním obcí Drahanské vrchoviny byly v prvé řadě germanizační důvody
- a že potřeby rozšíření vojenského cvičiště byly až druhořadé
Tedy argumenty pro dnes běžné tvrzení (které se koneckonců ve zmíněné publikaci několikrát opakuje).
A protiargumenty vůči mému názoru, že vysídlení českého obyvatelstva, aniž by do těchto obcí bylo nastěhováno obyvatelstvo německé národnosti, lze těžko nazývat germanizací.
V připojeném souboru je pár výpisků z publikace + mých poznámek. Ne vše se vztahuje k výše zmíněné otázce, občas jsem si vypsal i jiné věci, které mne zaujaly. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jirka starší kecal
 
Založen: 3.12.2006 Příspěvky: 558 Bydliště: Vyškov
|
Zaslal: ne leden 26, 2014 23:34 Předmět: |
|
|
Co se týče té germanizace a proč tam nestěhovali německé obyvatelstvo. předpokládám, že by se tam německé obyvatelstvo stěhovalo až po vítězném ukončení války.
Jinak to že nerozlišují mezi četníky a vojáky myslím není nic zvláštního, zvláště pokud se v té problematice člověk neorientuje. _________________ "Když milovat, tak láskou vřelou;
když uhodit, tak pěstí celou"
četař A. Kratochvíl
pěší pluk 6 "Hanácký"
27. 9. 1934 |
|
Návrat nahoru |
|
 |
ZCh kecal
 
Založen: 2.12.2006 Příspěvky: 395 Bydliště: Prostějov
|
Zaslal: po leden 27, 2014 20:45 Předmět: |
|
|
Jirka napsal: | Co se týče té germanizace a proč tam nestěhovali německé obyvatelstvo. předpokládám, že by se tam německé obyvatelstvo stěhovalo až po vítězném ukončení války. |
Pak se ptám, co bylo prvotním důvodem vystěhování - zda potřeby rozšíření cvičiště, anebo germanizace. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
ZCh kecal
 
Založen: 2.12.2006 Příspěvky: 395 Bydliště: Prostějov
|
Zaslal: po leden 27, 2014 21:37 Předmět: |
|
|
Na str. 59 autoři uvádějí (ve vztahu k etapě 1a):
citace: | Podobně je naloženo i s úředními dokumenty, jako byly úmrtní knihy, matriky apod. Vesměs všechny tyto materiály jsou převezeny do prostoru cvičiště a zde spáleny . 11) |
Odkaz 11) je dle poznámek na konci "SA Brno, fond B-326, Stěhování obcí 2. etapy, základní spis"
(kupodivu je zde odkaz na archivní dokumenty vztahující se ke 2. etapě, přestože je to uváděno ve vztahu k etapě 1a)
Prověřoval jsem si existenci matrik Rychtářova - viz připojené soubory (červeně orámované jsou matriky uložené v MZA): |
|
Návrat nahoru |
|
 |
brigadyr KECAL ROKU
 
Založen: 5.3.2007 Příspěvky: 771 Bydliště: Praha
|
Zaslal: po leden 27, 2014 22:31 Předmět: |
|
|
Na základě výzvy ZCh přidám svůj příspěvek:
V zásadě pro hlavní důvod rozšiřování cvičišt platí:
1/ všechny úvahy o rozšíření a vzniku nových cvičišť byly prvoplánově kvůli germanizaci. Vojenská potřeba jen šikovně maskovala tento úmysl. To platilo od r.1939 do zhruba r. 1941/42.
2/ od r.1941/42 vyvstala skutečná vojenská potřeba rozšíření cvičišt, což ovšem nadále umožňovalo v dlouhodobém horizontu sledovat cíle germanizace.
3/ přítomnost vojska na cvičištích měla být dočasná. Zhruba na 5 let, po tom by následoválo osídlení zejména Volskdeutsche.
Viz např. vůbec první kapitola Cvičiště Benešov, kde je to stručně nastíněno _________________ O dobré opevnění se nikdy nebojuje, dobré opevnění se obchází. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
ZCh kecal
 
Založen: 2.12.2006 Příspěvky: 395 Bydliště: Prostějov
|
Zaslal: po leden 27, 2014 23:34 Předmět: |
|
|
Pro vytvoření souvislého pásma směrem na sever by přitom stačilo vystěhovat Malé Hradisko, Lipovou a Hrochov !
(a taky by to šlo pod záminkou rozšíření cvičiště) |
|
Návrat nahoru |
|
 |
brigadyr KECAL ROKU
 
Založen: 5.3.2007 Příspěvky: 771 Bydliště: Praha
|
Zaslal: út leden 28, 2014 05:38 Předmět: |
|
|
No, ono se řekně "stačilo by", možná by to bylo racionální z pohledu okamžitého výsledku spojení těch jazykových ostrůvků (posuzováno logikou naší doby), jenže musíme brát v potaz, že Němci potřebovali v prvé řadě získat do svých rukou co nejvíce území. Tady se především ověřovaly metody germanizace, nemohli si to dovolit dělat jak v Polsku, resp.dál na východě. Přeci jenom území Čech a Moravy mělo pro Němce zvláštní význam než nějaká dobitá území, považovali jej přece za za "odvěké území Říše". _________________ O dobré opevnění se nikdy nebojuje, dobré opevnění se obchází. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
|